V následujícím článku si rozebereme, jak pracovat se spropitným z hlediska DPH, daně z příjmu a jeho účtování. Článek sice vychází z odborných publikací, ale je pouze vodítkem, neručíme za jeho aktuálnost a vždy je dobré vycházet z účetních a daňových zákonů.

Na spropitné se podíváme z několika pohledů:

1) Spropitné v souvislosti s DPH

2) Spropitné v souvislosti s daní z příjmů a jeho účtování

3) Spropitné v souvislosti s EET

Spropitné v souvislosti s DPH

U spropitného z hlediska DPH nezáleží, jestli je placené hotově nebo kartou nebo jestli je rozdělováno mezi zaměstnance či nikoliv, ale z hlediska účtování a daní se rozlišují dvě okolnosti:

1) spropitné nevstupuje do základu daně z přijaté hodnoty v takovém případě, kdy není žádným způsobem sjednáno (např. v restauraci host může dát dýško, ale stejnou službu dostane, i když žádné spropitné nedá)

2) spropitné vstoupí do základu daně z přijaté hodnoty v případě, kdy je předem sjednáno např. za přípravu stolů na hostině a bude uvedeno také na faktuře pro zákazníka (taktéž může být např. uvedeno v jídelním lístku jako součást ceny)

Spropitné v souvislosti s daní příjmů a jeho účtování

I když se o spropitném stále vedou debaty, jelikož ani sám zákazník vlastně neví, komu bude spropitné adresováno, je předmětem daně z příjmů.

Z účetního hlediska se dle Finanční správy jedná o dar poskytnutý v souvislosti s příjmem z podnikání nebo z příjmů ze závislé činnosti. Z toho vyplývá, že spropitné musí být zdaněno buďto majitelem firmy jako příjem z podnikatelské činnosti anebo zaměstnancem v rámci jeho měsíčního vyúčtování mzdy.

Je nutné podotknout, že spropitné neupravuje v ČR žádný právní předpis. Pokud spropitné putuje k zaměstnanci, navýší se mu o tuto částku hrubá mzda. Pokud si spropitné ponechává zaměstnavatel, spropitné se stává součástí jeho tržby, ze které je samozřejmostí také odvést daň.

Z pohledu zaměstnavatele se jedná o uznatelný mzdový náklad. Pokud bychom si uvedli příklad, mohlo by to vypadat následovně:

Zaměstnanec si vydělal za měsíc na spropitném 10 000 Kč. Z toho odvede daň 1500 Kč (neuvažujeme teď slevy na dani). Odvody činí 1100 Kč. Zaměstnanci tedy zbyde ze spropitného 7400 Kč.

Z pohledu zaměstnavatele se potom jedná o uznatelný mzdový náklad 13 380 Kč.

Z výše uvedeného je zřejmé, že v případě, kdy spropitné připadá zaměstnanci, zadáme mu tuto částku do menu Zaměstnanci - Aktualizace mezd. Můžeme tak učinit např. na záložce Odměny, kde klikneme na tlačítko Nový, vybereme Měsíční odměna, zaškrtneme uživatelskou změnu částky a dáme Uložit. Poté je ještě nutné dát Přepočítat mzdu.

Tak nám spropitné vstoupí do základu daně i zdravotního a sociálního pojištění:

Druhou možností, pokud jsme spropitné např. vyplatili zaměstnanci v hotovosti je jen dodanění spropitného ve mzdě, což můžete udělat taktéž v menu Aktualizace mezd, kde na záložce Základní mzda klikneme na tlačítko Nový a vybereme Naturální mzda:

Opět zaklikneme "Uživatelská změna částky" a uložíme, poté dáme přepočet mzdy. Na výplatní pásce to poté bude vypadat následovně:

Spropitné v tomto případě vstoupí do základu pro daň, hrubé mzdy i pojištění, ale už nebude obsaženo v dobírce.

A jak je to se spropitným v EET?

Z hlediska EET je nutné evidovat spropitné v případě, kdy si ho ponechává majitel. Nemusí se evidovat v případě, kdy má na něho nárok zaměstnanec, tudíž se zahrnuje do jeho hrubé mzdy.

Našli jste odpověď?